2.5.2018

Dnes za sebe nechám mluvit někoho jiného. Ráda bych řekla dobrého přítele, ale myslím, že by nám to neklapalo... Dante Alighieri...

Kolikrát jenom v duchu přemítám
o temných rysech, jež mi Láska dává,
a cítím lítost, až se mnohdy ptám:
"Běda, a jiným se to také stává?"

Tak náhle mě vždy bere útokem,
že mi div život z těla nevyprchá:
jen jedna myšlenka dál žije v něm,
jen pomyšlení na vás neutuchá.

A když se potom snažím vzchopit sám
a jdu bledý, slabý, usoužený
podívat na vás, abych nabral sil,

sotvaže zvednu svoje oči k vám,
ucítím u srdce tak prudké chvění,
že mi to vyhání i duši z žil.